po delší odmlce, způsobenou mou vytížeností něco psát a rozhovoru s Dušanem Vilímkem, který mě dost fyzicky a psychicky vyčerpal, přinášíme další profil z kategorie anglických hráčů. Stále je o čem psát a pro dnešek jsem vybral muže s chladnou tváří, který toho na profi úrovni stihnul poměrně hodně. The Iceman, chladný jak led přichází...

OSOBNÍ ÚDAJE:



Jméno a příjmení: Alan Warriner-Little

Přezdívka: The Iceman (ledový muž)

Datum narození: 24. března 1962 (46 let)

Místo narození: Lancaster, England

Bydliště: Crosby, Cumbria, England

Šipky: váha 22 gramů (zn. Datadart)

Hraje od roku: 1985

BDO: od r. 1985 do 1993

PDC: od r. 1993 (zakládající člen)

Průběžné pořadí v žebříčku PDC: 34.

Největší úspěchy v BDO:

World Championship: 1993 (finalista)

Winmau World Masters: 1998 (finalista)

Největší úspěchy v PDC:

World Championship: 1999 a 2003 (semifinále)

World Matchplay: 1997 a 2000 (finalista)

World Grand Prix: 2001 (vítěz)

UK Open 2004: čtvrtfinále

Desert Classic 2003: čtvrtfinále

US Open 2007: posledních 32

Vítězství v dalších turnajích:

Atlantic City Open: 1996

Belgium Open: 1989, 1990

British Open: 1990

Cleveland Darts Extravaganza: 1999

Dutch Open: 1989, 1993, 1998

England Open: 1998

Finnish Open: 1993

German Open: 1998

Isle of Man Open: 1986

Jersey Festival Of Darts: 2000

PDC Scottish Masters: 1997

PDC UK Matchplay: 1995





Video odkaz: 22.12.2007 (Peter Manley vs. Warriner-Little) MS PDC , komplet záznam utkání



Alan se narodil 24. března 1962 v anglickém Lancastru a patří k „old school“ profíkům, kteří to rozjížděli v osmdesátých letech za BDO/WDF. Alan to ve WDF dotáhnul až do finále Winmau nebo Embassy mistrovství světa. Pamatuji si historky od Mároše, který ho kolikrát viděl na WDF turnajích a s oblibou říkal, jak mistrovsky Alan dokázal otočit nepříznivý stav utkání ve svůj prospěch. A to vždy s klidnou, ledovou tváří. Proto Iceman.

Alan momentálně žije v Crosby, Cumbria. Mezi jeho největší úspěchy patří vítězství na World Grand Prix pod organizací PDC, v roce 2001, ale v jeho dlouholeté šipkařské kariéře stále chybí vítězství na MS. Hmm přál bych mu to, ale myslím že je to pro něj už nesplnitelný životní sen. Ale v šipkách nikdo nikdy neví co bude. Vzpomeňme na Sheparda a jeho letošní účast ve finále MS. Do té doby ho nikdo neznal.

Poprvé jsme mohli vidět Warrinera v televizní soutěži Bullseye, kde soutěžil. Několikrát hrál šipky pro charitativní účely a v roce 1985 začal hrát šipky za organizaci BDO. Konkrétně se účastnil ligové týmové soutěže. O rok později přišel první individuální úspěch, když zvítězil na docela prestižním turnájku Isle of Man Open, který se hraje až dodnes. Poté vyhrál řadu Open turnajů, včetně uznávaného British Open, v roce 1990. Postupně stoupal po žebříčku výše a výše.

V roce 1989 přišel jeho debut na Lakeside / Embassy MS. V druhém kole bohužel prohrál s pozdějším mistrem světa, Jocky Wilsonem ze Skotska 2-3. V dalším kole pak Wilson porazil Mike Gregoryho 4-3, Boba Andersona (tehdejší světová jednička) 5-4 a ve finále slavného „náfuku“  Erica Bristowa 6-4. Ale zpět k Alanovi. Ten se dál pokoušel o úspěch na MS a v roce 1991 a 92 se dostal až do čtvrtfinále. V roce 1993 to příšlo a Alan se probojoval až do finále ! Přešel tam přes tyto hráče: Mitchel Crooks (3-0), Ronnie Sharp (3-1), Wayne Weening (4-1), Steve Beaton (5-2). Ve finále prohrál s Johnem Lowem 3-6. Na tomto turnaji jsme mohli vidět už Barnevelda, Phila Taylora (prohrál v 2.kole s Kevinem Spiolkem !), Erica Bristowa, či Dennise Priestleyho. Zkrátka nabitý pavouk slavnými jmény. Finálová účast na MS vystřelila Warrinera do čela světového rankingu.

Po MS se začala formovat WDC (pozdější PDC) a Warriner s dalšími profíky opustili BDO. Stal se zakládajícím členem a přišly i první úspěchy. Byl prvním vedoucím hráčem žebříčku v PDC rankingu od ledna 1993 do listopadu 1994, dále pak od února 1997 do srpna 1998 a října 2001 do května 2002. Má rekord v počtu dosažených čtvrtfinále na MS PDC. Docílil jich celkem šestkrát, a to v letech: 1994, 1996, 1997, 2001, 2004 a 2006. Do semifinále se probojoval hned dvakrát a to v roce 1999 (prohrál ve strhujícím zápase s Philem Taylorem 3-5, když dosáhnul úctyhodného průměru 95.68 , proti Powerovým 98.71) a v roce 2003, kdy to byl opět Phil Taylor, který ukončil jeho vítězné tažení. Taylor tento rok ve finále podlehl 6-7 Partovi, který jako druhý hráč historie PDC (první byl Dennis Priestley) získal titul mistral světa.

Ale i Warriner se dočkal “major” titulu. Přišel rok 2001 a prestižní turnaj World Grand Prix, za účasti kompletní světové špičky. Do finale se probojoval přes tyto hráče: Andy Jenkins (2-0), Shayne Burgess (3-1), Dave Askew (6-2), Dennis Smith (7-5) a ve finále rozdrtil Rolanda Scholtena 8-2. Na tomto turnaji samozřejmě startoval i Phil Taylor, který v prvním kole prohrál s Kevinem Painterem. Mezi další Alanovy úspěchy patří bezesporu dosažení finále (hned dvakrát) World Matchplay a to v roce 1997 a 2000. V obou případech prohrál s Philem Taylorem.