Komora svazů na 21. Valné hromadě ČSTV zamítla plné členství ČŠO.
Včera jsem se zúčastnil v Nymburce 21. Valné hromady ČSTV. ČSTV má dvě komory (jedna sdružuje sportovní svazy a druhá TJ/SK). Na VH jednají nejdřív spolu a poté na závěr odděleně, projednání žádostí o plné členství se projednává na úplný závěr v komoře svazů.

Nejdřív ke společnému jednání které popisuje článek ZDE.

Nutno říci, že ČTK zmínila jen vystoupení která měla hlavu a patu a mnoho šéfů svazů, soudě podle jejich vystoupení, nechápe principy financování ČSTV ze SAZKY, přestože jim to p. Hušák šéf SAZKY na každém setkání dokola vysvětluje a následně jim to vysvětluje ekonomický náměstek ČSTV p. Pávek. Jedním z mála kdo dokázal formulovat myšlenky jasně byl bývalý eurovyjednavač Pavel Telička za rugby.

Nás se nepřímo dotklo vystoupení Marka Hájka z extrémních sportů, jenž kritizoval výkonný výbor ČSTV za přijímání nových přidružených sporů (letos STIGA hokej) a že každý dostane 200 000 Kč a neúčast přidružených svazů na VH (z 23 jen 6, my, UŠO (p. Vylíčil), stolní hokej, sportovní cheerleaders a ještě dva). Předseda ČSTV Srb mu samozřejmě vysvětlil, že 200 000 je pro všechny dohromady, ale stejně tam zůstane pachuť. Pikantní je, že pan Hájek opustil VH ještě před tím než došlo k hlasování o našem členství.

Na přetřes přišel i článek v Lidových novinách, kde místopředseda ČOV Kejval říká: „Nikdo nemá odvahu ČSTV zrušit. Nemyslím, že by ta organizace, která je tady asi padesát let, přinášela sportu nějaká pozitiva. Podívejte se na střelce - osamostatnili se, a mají úspěchy.“. Šéf ČOV na to konto jen poznamenal, že ČSTV zůstává nejdůležitějším partnerem ČOV, což je stejně nutné, ale slova Kejvala nijak neobhajoval.

Po obědě, který se protáhl o víc jak 1/2 hodiny, protože pracovní předsednictvo zpracovávalo návrhy usnesení, došlo na hlasování, které bylo zejména na začátku značně zmatečné, někteří delegáti nevěděli o čem hlasují.

Z přijatých usnesení je zajímavé to které bude iniciovat vznik samostaného státního orgánu pro sport. Ostatní usnesení zaúkolovala VV k jednání směrem Sazce a vykonávání akcionářských práv a vůči MŠMT a řešení státní podpory sportu (rozuměj ČSTV).

Poté se komora svazů i s přidruženými členy přesunula do kinosálu. Počet zástupců během dne klesal, ze 72 mandátů se ráno prezentovalo 65, na tomto jednání bylo už jen 44 delegátů. Zde pod vedením místopředsedy ČSTV Pavla Kořána komora schválila klíč na rozdělení peněz na rok 2009. Pak už přišla na řadu naše žádost o plné členství. Dostal jsem 3 minutový prostor, kde jsem se snažil vypíchnout body, které svědčí pro naše přijetí např. členství WDF v GAISF (sdružení všech světových sportovních svazů), komletní čtyřstupňový systém soutěží, pořádání Czech open, úspěchy reprentace, .... Pak byl prostor na dotazy. První byly náš vztah k UŠO, jaké šipky zastupujeme, zda to není to samé jako by žádali koulaři a oštěpaři. Zde byli odpovědi jasné, že máme samostatný střešní světový svaz založený v rose 1978, který nás definuje jako samostatné sportovní odvětví. Někdo se ptal na rozpor v počtu členů ve výkaze a v žádosti, což se vysvětlilo s pomocí p. Kořána metodikou evidence. Pak byla otázka proč jsme vystoupili UŠO. Odpověděl jsem v tom smyslu, že si chceme svoje záležitosti spravovat sami a že fungování softových svazů a našeho je značně odlišné. Šéf ČUBU přišel z domněnkou, že svaz který vystoupil a žádá sám nemůže být přijmut. Nesmysl, který není samozřejmě nikde napsaný a připomenul jsem, že jsme samostatně byli přidruženým členem a na nátlak právě ČSTV vstoupili (spoluzaložili) UŠO. Šéf bobistů to uzavřel v tomto duchu "Sami máme málo, z NAŠICH pěnez bysme nikomu nic neměli dávat.". To jsem se neudržel a připomněl mu, že to nejsou jejich peníze, ale státní peníze, které jim dává stát formou loterijního zákona. Popravdě tuhle poznámku jsem si mohl nechat pro sebe. Poté předsedající diskusi ukončil a nechal hlasovat. Pro přijetí bylo potřeba 23. Pro 6 statečných, proti zbytek, zdrželo se nevím přesně, ale ne moc.

Nutno přiznat, že šance poté co UŠO nebylo 7x přijato byla malá, ale máme první odmítnutí jako samostatný subjekt a můžeme začít dělat další kroky jako se dotazovat na důvod nepřijetí jednotlivých svazů, zvažuji myšlenku iniciovat schůzku přidružených svazů a dohodnout nějaký společný postup. No prostě je to běh na hodně dlouhou trať.