Čtvrteční večer přinesl razluštění tajenky prvního kola....
....a jelikož i my amatéři potřebujeme občas trénovat, přišel jsem k přenosu pozdě až do zápasu Barneyho s Davisem. Nadruhou stranu trénink se vydařil a dvě po sobě hozené 180 v zápase potěší.

V prvním zápase potrvdil stabilně kvalůitní formu hustej Mervyn King a porazil zelenáče Louise Blundella 6:3. V dalším zápase kladivo Andy Hamilton porazil amerického borce Chrise Whitea jednoznačně 6:1 a stejně jako v prvním zápase to asi podle čísel nebyly zázračné šipky. Třetí zápas již svedl proti sobě známá jména a kvalita se projevila. Sám nejvyšší předseda Peter Manley porazil těsně Marka Walshe 6:4, škoda pro Walshieho, nedávno měl výbornou formu, ale asi to neudržel. Stejně jako Walsh tak ani Colin Osborne nenavázal na famózní výsledky z toby nedávno minulé a podlehl panu zápalkovi Co Stompemu také 6:4. Barneyho s Davisem už jsem viděl a rozdíl byl tedy jasně patrný. Barney i s menšími zakolísáními jednoznačně kráčel do druhého kola a Bill Davies rozhodně neoslnil tak jako v Ally Pally na MS. Výsledek 6:2 byl jasný. Světová dvojka se málem poroučela domů v dalším zápase, James Wade tvrdě nazaril na skvěle připraveného novozélanďana Phila Hazela, který byl malý krůček od senzace a hrál proti Mašině super šipky. Nakonec rozhodla asi zkušenost ve prospěch Jamese který vyhrál 6:3 ale bylo vidět jak je rád že to má za sebou. Asi nejlepší zápas, vyhecovaný, bouřlivý a skvělý sehráli Vincent vd Voort a Adrian Lewis. Angličan s průměrem přes sto a holanďan s 94 to tam prali opravdu nádherně a bylo vidět na každé úspěšné šipce jak je atmosféra vypjatá. To co ovšem předvedl Adrian na závěr se jen těžko popisuje, když za stavu 5:5 v legu náhlé smrti zavřel 164 přes T19 T19 a BULL. Radost byla obrovská a holanďan měl asi co dělat aby to překousl. V posledním zápase přehrál Kevin Painter američana Darina Younga kterému nepomohl ani vstup do zápasu 180tkou. Zápa skončil celkem jednoznačným ýsledkem 6:2 pro angličana.