Řežba, masakr, náklad a vykulený voči....
....asi tak nějak bych popsal čtvrtfinálové boje o letošního pouštního mistra Las Vegas.

První zápas jsem bohužel neviděl a podle výsledku čísel i toho co se píše na PDC webu toho lituji. Musel to být nádherný zážitek. John Part a Terry Jenkins jsou velká jména světových šipek a podle toho také vypadalo. Byť ze začátku se zřejmě zdálo, že bývalý mistr světa Part potvrdí skvělou formu a dojde v poklidu do semifinále. Postupně si Kanadské eso vypracovalo náskok až na 7:2 což při boji na 10 vítězných legů je hodně slibné. Ale Terry nemá přezdívku Bull nadarmo a z dalších šesti legů jich pět vyhrál a dotáhl stav až na rozdíl jediné hry 8:7 pro Johna Parta. V závěru již však Terrymu došly síly a svůj mohutný nápor nedovedl do úspěšného konce, byl to právě Part kdo v sobě zmobilizoval síly a nakonec po velkém dramatu zvítězil 10:8.

Z dalšího zápasu mezi Raymondem van Barneveldem a Mervynem Kingem jsem viděl druhou polovinu a bylo to všechno jasné asi od začátku, který jsem neviděl. Zapnul jsem přenos za stavu 7:1 pro Barneyho a i podle zbytku legů bylo znát jak je holanďan v pohodě a válcuje svého soupeře. Kingovi pravda šipky těsně míjely triply, s tím se špatně hraje proti dobře naloženému Barneymu. Nakonec z toho byl pro Kinga debakl 10:1 a Barneyho krásný průměr přes 103 bodů.

Třetí zápas večera byl žhavým zbožím. Na tenhle match se všichni těšili. Očekávání byla velká a myslím, že se víceméně naplnila. 14ti násobný mistr světa, legenda a šampion šampiónů Phil Taylor se postavil proti skotské bývalé světové jedničce WDF/BDO Gary Andersonovi. Famózní skotský hráč patří k největším bombám mezi přestupy do PDC a kvalita jeho hry slibuje mnohé zážitky v dobách současných a hlavně budoucích. Nejinak tomu bylo i tentokrát. Power vstoupil do zápasu jak se na hráče jeho formátu sluší a první tři šipky znamenaly první 180 v zápase. Ale Gary to je hvězda budoucnosti, nenechal se zaskočit a naopak to byl on kdo šel do vedení 3:1. Taylor je však mistrem nad mistry a dokázal otočit stav na 4:3 pro sebe. Za stavu 6:4 si Power dovolil menší zaváhání, když pustil leg a dovolil soupeři přitáhnout se blíž. Ale drtivé náhozy a průměr držený vysoko nad hranicí sta bodů (na začátku až 116) posunul Powera na výsledek 8:5. Rozdíl tří legů uklidnil světovou jedničku a i přes mohutnou snahu Andersona bylo o zápase rozhodnuto. Výsledkem 10:6 postoupil Phil Taylor dál na cestě za obhajobou titulu. Byl to famózní zážitek a Gary může jen litovat některých neproměněných šancí nebo chvilkových ztrát koncentrace. S Philem Taylorem nemůžete polevit nebo zaváhat ani na setinu vteřiny. Přesto jak řekl i Power v rozhovoru Gary Anderson je obrovsky silný hráč a když se vyvaruje podobných drobných chyb bude patřit k těm kdo rozhodují o titulech. Těšme se na budoucnost Garyho Andersona, ale také na nedělní semifinále Phil Taylor vs John Part. To bude řežba mistrů světa. Ještě k průměrům, Taylor fantastických 105 a Anderson také skvělých 98.

Poslední zápas obstarali mladé pušky. James Wade nastoupil proti Adrianu Lewisovi. Bylo se na co dívat. Wade je tradičně silný ve skórování, ale Lewis si do Ameriky přivezl skvělou formu a je pověstný velkým množstvím 180 které dokáže naházet. James vystartoval do zápasu skvěle a šel do vedení 3:1 a posléze 5:2, ale Adrian skvěle zabojoval a snížil na 5:4 když v jednom legu hodil i dvě 180 a mohl zavírat 10 šipkou. I 11 ale stačila. Pak si slovo vzala opět světová dvojka Wade a přes veškerou soupeřovu snahu James zvyšoval svůj náskok až na 9:5 aby konečný výsledek byl ustanoven na 10:6 pro Jamese Wadea. V šestnácti hrách naházeli 12x180 a oba s průměry těsně pod 95 bodů. Druhé semifinále tedy obstarají James Wadea Raymond van Barneveld.