Phil Taylor opět potvrdil, že je jediným šipkovým králem současnosti, …
…a po fantastickém finále s Australanem Simonem Whitlockem získal 15. titul mistra světa mezi profesionálními hráči šipek.


Zahřívací kolo finálového večer obstaral zápas o třetí místo mezi Markem Websterem a Raymondem van Barneveldem, hraný na 10 vítězných legů. Utkání o třetí místo se hrálo vůbec poprvé v historii šampionátu. Byl to vyrovnaný zápas, ve kterém mládí přálo připraveným a více bojovným. Webster držel s kyselým Barneym krok až do stavu 7:7, a poté když prohrál servis, to vypadalo, že Barney nakonec třetí místo uhájí, nicméně mladý Welšan prokázal větší vůli po vítězství a třemi legy v řadě dotáhl zápas do konečného stavu 10:8 na legy. Může se tak radovat nejenom ze zaslouženého vítězství a bronzové medaile z prvního MS v PDC, které odehrál, ale také z postupu mezi 32 nejlepších hráčů žebříčku PDC Order of Merit.


FINÁLE

Phil Taylor 7-3 Simon Whitlock

(3-1, 2-3, 2-3, 3-1, 3-0, 3-2, 3-0, 3-2, 1-3, 3-1)

Kdo viděl, užil si fantastické šipky. Legenda potvrdila, proč je legendou… Po precizním výkonu zvednul Phil the POWER Taylor po patnácté nad hlavu pohár pro mistra světa. Pro Powera to nebyla procházka růžovou zahradou a musel často sahnout až k nadpřirozeným schopnostem proti australskému mágovi, který se rozhodně nevzdal až do poslední šipky. Whitlock začal famózně a po vyrovnaným setech se ujal vedení 2:1 na sety. Zajímavé bylo, že většina legů se v té chvíli hrála tzv. proti podání, kdy hráči ze sebe vydávali více právě na úkor soupeře. Říkal jsem si, co by se muselo stát, aby Whitlock zápas ještě více zdramatizoval? Snad jen více minel na dablech, které Phil často předváděl (celková úspěšnost 33 % asi není taková, jakou by sám Phil očekával). Na druhou stranu vysoké náhozy držely Powerův průměr vysoko na hranicí sto bodů a to velmi konsistentním způsobem. Výsledkem bylo 5 setů v řadě znamenajících vedení 6:2. V té chvíli asi už nebylo o vítězi pochyb. Nutno však podotknout, že v této mezifázi předváděli oba hráči chvílema opravdové megašipky se spoustou stoosmdesátek a brilatních zavření. Nikdy jsem neviděl Taylora v jednom zápase zavřít 170, 167 i 161, a to v okamžicích, kdy to navíc potřeboval… Zkrátka masakr. Simon se blýsknul také 170-bodovým zavřením. To historie šampionátu asi nepamatuje, aby oba finalisté mázli nejvyšší číslo. No a Phil k tomu ještě přidal i 122 a v posledním legu pikantních 131 na výhru celého finále. Sláva vítězi, čest poraženému!!! Opravdu jsem si finále užil a dle mého názoru kvalitou šipek předčilo i pověstné finále mezi Taylorem a Van Barneveldem z roku 2007, které Power těsně prohrál v legu náhlé smrti.