První dojmy z druhého břehu kanálu přímo od Lambády a Milči.
V úterý jsme vyjeli v 5:30 do Rotterdamu, na trajekt jsme dojeli v 17:30. Trajekt byl něco jako Titanik, 4 restaurace, 5 krámků, bary, kabaret atd. Kajuta byla malá, ale útulná 3 postele, sprcha, záchod, stolek, gauč. Zalehli jsme v 22:30, ve 2:00 nás vzbudilo vlnobití a v 6:00 (náš čas 7:00) ostrovního času byl palubní budíček. S překvapením jsme zjistili, že jsme na místě. Sbalit a hurá do garáže k autu. Výjezd s trajektu a první kulaťák jsme zvládli na jedničku, za volantem Lambáda a špičková navigace Milča a trochu horší Dudák ST, levá strana v pohodě a hurá na Bridlington, bylo to 60 km a na místo jsme dorazili s přehledem nám vlastním. První co jsme hledali byl internet, protože Dudák Miki zapomněl papíry s adresou pensionu. Net se podařilo najít za 40 min.. Pak už to bylo OK. Pension je pěkný máme tří lůžkový pokoj s TV, CD, sprcha a záchod na chodbě a to dělají machry :-)
Paní domácí bezva (podle Dudáka zbytečně stará) se o nás dobře stará :-). Naše první snídaně byla opravdu po anglicku a výborná.
Nejvíce mne včera překvapilo, když jsme odpoledne po městě hledali hospůdku kde si pěkně potrénujeme šipky, ne a ne najít, a to všude říkají jak jsou v UK šipky po fotbale na prvním místě. Asi po 1,5 hodine jsme našli malý bárek s jedním terčem a elektro-počítadlem. Ještě tu snad najdem to pravé :-), jinak Bárka by tu vedla :-)

Trénink byl super, Lambáda nás na začátku vyklep a to bylo od něj vše. Miki a Milča si dali na konci na tři vítězné sety po třech v. lezích. Stav Miki : Milča 0:3, 3:2, 3:1, 3:2 prostě paráda krásné hry, doufáme, že to vydrží. Ve 20:00 jsme se vrátili do penzionu a také dorazil zbytek výpravy Jéňa st., Pája, Eva Pázralová. Dali jsme si pivko a zalehli.

Ráno šli Lambáda a Miki k moři na rozcvičku, moře máme skoro u dveří, snídaně byla v 7:30. Teď jsme ve zdejší knihovně a končime, protože
ve 14:00 začínáme.