Po těžké oslavě jsme vstali až v odpoledních hodinách a cca v 16 hodin se vydali shlédnout semifinálové souboje. I když jsme měli předjednanou schůzku s Philem Taylorem, nepodařilo se nám ho včera zastihnout, ale zástupci PDC mě ujistili, že pokud postoupí do finále, zorganizují schůzku před finále. Nezbývalo, než fandit……

V prvním semifinále uvítala bouřlivá Circus Tavern potleskem kvalifikanta Wayna Jonese a v zápětí pak bučením jeho soupeře, světovou pětku, Petera Manleyho. Osobně jsem očekával vyrovnaný zápas, nicméně One Dart i přes poměrně vyrovnaný první set (vyhrál ho 3:2 na legy) postupně získával jasnou převahu a určoval tempo zápasu směrem ke kýženému postupu do finále. V průběhu dalších setů Manley dominoval, předvedl i zavření 11. a 12. šipkou, průměr na 3 šipky udržoval okolo stovky. Za stavu 4:0 na sety následoval parádní set, ve kterém se Jones snažil ještě trošku přitlačit soupeře ke zdi, ale Manley žádný zvrat již nepřipustil - set získal především po parádních závěrech 144 na 2:0 a 156 na 3:1 (Jones také nezahálel, když na 2:1 finišoval zavřením 121). Závěrečný 6. set kontroloval Manley a výhrou 3:1 si jako první zajistil finálový postup.

Druhé semifinále přineslo zážitek, který se jen tak někomu nepoštěstí. Nejen jména obou soupeřů (Phil the Power Taylor vs. Wayne Hawaii 501 Mardle), ale zejména předvedená hra zvedala celou Circus Tavern neustále ze židlí. Po prvním setu, v jehož nervózním závěru za stavu 2:2 na legy proházeli oba aktéři 3. kola (Taylor), resp. 4. kola (Mardle) na double, pokračovala nervydrásající bitva doslova a dopísmene o každou šipku až do konce utkání. Power sice po vyrovnaném průběhu zvýšil vedení na 3:0 na sety, ale díky neobvykle častým výpadkům na double dovolil Mardlemu vývoj zápasu za neuvěřitelné podpory celé Circus Tavern otočit. Smrtící binga a hlavně oblíbený double 18 v podání Wayna znamenaly postupem času vedení 4:3 na sety a navíc 2:0 na legy v setu osmém. Za tohoto stavu jsem se asi nejvíce obával o výsledek, ale Power mě opět nezklamal. Osmý set, ač se to publiku velmi nelíbilo, získal poměrem 3:2 a srovnal stav zápasu na 4:4. V devátém setu (3:2) šel Mardle díky pár 180-kám opět do vedení, avšak strejda Power po minipřestávce zase dokázal strojovou hrou srovnat. V rozhodujícím 11. setu začal lépe Power, vzal hned v prvním legu Mardlemu podání, poté zvýšil při svém podání na 2:0. Říkal jsem si, tak teď už to snad nepustí. Mardle korigoval při svém podání na 2:1, ale to bylo z jeho strany vše - Power poté zakončil tento fantastický souboj 12. šipkou na celkové vítězství 6:5 na sety a zajistil si tak postup do finále. Závěrem bych konstatoval: Klobouk dolů před panem Taylorem, který tento večer nehrál jen proti Mardlemu, ale hlavně proti celé Circus Tavern, a přesto dokázal zápas ustát. Hlasité hlášky přiožralých Anglánů typu: Miss it!, Score one! atd. určitě nepřidají žádnému hráči.

Z našeho pohledu fakt neuvěřitelnej zápas, o to větší jsem měl radost, že to Power ustál. Třešničkou na dortu byla poté ještě společná fotka s Waynem Mardlem ve foyer Circus Tavern, kde se nám ho podařilo odchytit.