Tento příspěvek jsem napsal řádově před 14 dny, ale z určitých důvodů jsem se rozhodl zveřejnit ho až po VH ČSTV, která proběhla 5.4. 2003 - Na článku o ní již pracuji a během krátké doby si ho též budete moci přečíst.
Unie šipek koncem loňského roku podala žádost o přijetí do ČSTV.

Pro ty, kdo netuší co Unie šipek, přesněji Unie šipkových organizací, znamená, nastíním alespoň krátké vysvětlení. UŠO vznikla v roce 1999 právě za účelem vstupu do ČSTV, neboť tato národní vrcholná sportovní organizace se odmítla se šipkařema bavit dokud si v tom neudělají pořádek a nesjednotí se. To se tedy stalo, byla založena UŠO, organizace sdružující další subjekty zabývající se pořádáním šipkových soutěží a jejími jedinými zakládajícími členy se stali ČŠS, AŠA, ČAKS a v neposlední řadě ČSO. Od té doby UŠO každoročně žádá o přijetí za sdruženého (řádného) člena ČSTV. Přidruženým členem je v podstatě od svého vzniku, nicméně z toho nevyplývá nic zásadně přínosného, protože přidružený člen má jen velmi omezená práva či výhody pramenící z tohoto druhu členství. Celé by se to pak dalo nazvat zjednodušeným výrazem "Tichý přihlížeč bez nároků jakkoliv ovlivňovat dění v ČSTV". Výkonný výbor ČSTV pak buď Valné hromadě svazu přijetí doporučí nebo nikoliv, což v uplynulých letech činil v obou variantách. Potom je na Valné hromadě, jak se zachová nehledě na doporučení VV. Zatím byla Valná hromada vždy celkem jednoznačně proti přijetí. Ani v letošním roce to nevypadá se šipkama v ČSTV moc nadějně. VV letos přijetí nedoporučil z čehož se dá v součinnosti se zkušenostmi z let minulých usoudit, že ani na letošní VH ČSTV nezvednou zástupci jednotlivých sportovních odvětví ruku pro přijetí šipkařů do svých řad. Důvodů pro taková rozhodnutí může být několik. Například si dovedu představit, že nás neakceptují jako skutečný sport s nutným podáním zřetelného fyzického výkonu, hraje se ve valné většině případů v hospodách, hraje se to převážně na automatech do kterých se musejí vkládat peníze a jistě by se našlo mnoho dalších. Není však možné opomenout jeden velmi závažný fakt. ČSTV je financována z několika různých zdrojů. Od nemalých podílů v Sazce a dalších sportovních akciovkách či „eseróčkách“ vlastněných ČSTV, přes zdroje z dotací od Ministerstva školství a mě nepříliš jasných takzvaných zdrojů vlastních. Tyto peníze pak přerozděluje mezi řádně sdružené svazy dle jakýchsi klíčů v závislosti na typu finančního zdroje s tím, že celkový objem peněz bývá každoročně zhruba stejný. Není tedy nasnadě si pomyslet, že jakékoliv rozšíření ČSTV každému sportu krátí příjem víceméně státních peněz? Pokud je tomu tak, mají alespoň slušné alibi v podobě výše zmíněných argumentů!

Pro dobrotu na žebrotu

Co přineslo nebo mělo přinést členství v UŠO pro ČŠO? Nepřineslo zhola nic, ač nezaviněně a v dobrém úmyslu. Ale především mělo přinést nezanedbatelný díl případných dotací z ČSTV. Všem členským organizacím UŠO měla připadnout stejná část, tedy čtvrtina, což by jistě mohla být sumička více než příjemná. Jenže do ČSTV jsme bohužel jako sport přijati nebyli a těžko říci, zda někdy budeme.

A co nám to nepřineslo, nebo výstižněji sebralo? UŠO nás (ČŠO) a naše členství v ní bezpodmínečně pro sjednocení, vlastně eventuelní přijetí do ČSTV, potřebovala. V rámci dobré věci jsme tak učinili. Z toho nutně pramenilo vzdát se dotací od Ministerstva školství. Tyto již po letech nebyly nijak velké, ale pro nemajetnou ČŠO byly pořád slušnou každoroční finanční injekcí především na oficiální reprezentaci. To vše bylo v pořádku do prvního „nepřijetí“ do řad sportovního giganta. Peníze tím pádem žádné „nedorazili“, čímž se nám celé plány začaly nemile přetvářet před očima. Třeba se někdy v budoucnu poměry změní, a já v to možná naivně nepřestávám věřit, ale prozatím nemůžeme na celou věc nahlížet jinak než ve smyslu nadpisu této části článku – Pro dobrotu na žebrotu.