VH ČSTV se konala 5.4.2003 v Nymburce a já jsem se v tomto příspěvku pokusil Vám zevrubně nastínit její průběh a to co, ve mě zanechala.
O VH jako celku

V úvodu se jen krátce a globálně zmíním o průběhu společného jednání obou komor 15. Valné hromady ČSTV, neboť je pro nás, přidruženého člena, stejně nezajímavá, ba skoro bych se nebál říci, že je celá v podstatě o ničem. Poslušné ovečky v podobě delegátů za obě komory sdružených svazů a sdružených okresních zástupců TJ/SK vždy jednoznačně odhlasují to, co jim hodný Výkonný výbor navrhne. Za celé společné jednání obou komor z cca 170 platných mandátů bylo v jednom hlasování maximálně 5 proti a pět se zdrželo. Vše ostatní pro. Proč také ne. Šlo jen o volení komisí pro valnou hromadu, schválení zprávy o činnosti VV, zprávu o hospodaření ČSTV od poslední hromady a návrh rozpočtu na další sezónu. To nikoho nezajímá dokud dostává „to svoje“. Během VH proběhlo několik projevů, jejichž aktéři byli veskrze zkušení řečníci. Nejdříve promluvil předseda ČSTV Ing. Vladimír Srb, Poté ekonomický šéf Judr. Pávek, za ním předseda revizní komise Leopold Bambula a po něm má veledůležitý proslov Předseda mandátní komise, který pouze oznámí jak se hlasovalo co do počtu hlasů v obou komorách a sdělí výsledek v procentuálním vyjádření. V rámci diskuse na závěr společného jednání sborů ještě vystoupí generální ředitel Sazky a náměstek Ministryně školství pro sport. Všechny projevy byly vcelku podobné, i když obsahy se tématicky přirozeně lišily. Vesměs každý řečník především chválil co on a jemu svěřená oblast udělala pro sport, jak se jim dařilo a že to díky „katastrofálním“ povodním neměli lehké.

A co bylo na vystoupeních nejzajímavější?

Jak se předseda pokoušel o vtípky, kterým se pak s viditelnou chutí sám zasmál.

Jak Ekonomický ředitel finanční neduhy ČSTV bravurně hodil na doby předchozí.

Jak se náměstek ministryně rozčertil při kritice za způsob rozhodování o dotaci jistému prvoligovému fotbalovému klubu na „tribunové sedačky nebo vyhřívaný trávník“ údajně pro potřebu mládeže (?!?).

Jak ředitel Sazky reagoval na příspěvek jednoho z mála přihlášených do diskuse, který se oháněl prohlášením vládního týmu o špatném busines plánu na výstavbu haly Sazka. Na to pan ředitel Hušák odvětil, že člověka, který za celý život dokázal akorát pořídit byt 1+1 v Jindřichově Hradci (Špidla) nepovažuje za úspěšného a kompetentního někomu vykládat o kvalitách busines plánů. Ministr Sobotka, byť si ho pan Hušák váží a má s ním velmi dobré vztahy, je podle něj také nekompetentní, protože šel ze školy rovnou do parlamentu a posléze do vlády. Nedokáže tedy posuzovat kvalitu businesplánu a radit tak zkušeným co už „něco“ dokázali.Cituji: „Všichni víte, jak pracuji a co mám za sebou“. Politickou kariéru ani v nejmenším nepovažuje za životní úspěch. Kromě několika málo „nezbedníků“ přihlášených do diskuse s drobnými kritikami bylo zase ticho po pěšině a vše probíhalo dále dle režie a návrhů VV.

O přijímání šipek– pro nás zajímavá pasáž

V druhé části VH se oddělily obě komory do separátních místností a začali jednat dle svých programů. V těch toho již, pravda, nebylo mnoho k řešení, takže celá schůze zástupců svazů trvala o poznání kratší dobu než společné jednání obou komor. Celkem briskně se zvolila navržená mandátová komise s pracovním předsednictvem a přešlo se k bodu č. 2. Tím byl návrh klíče pro dělení vlastních zdrojů. Po jeho přednesení se o něm vzápětí hlasovalo a byl opět hladce schválen. Pravděpodobně nikomu nebyly příjmy nijak oříznuty, neboť jsou jasně dané principy rozdělování a víc se získat nedá, protože není z čeho. Proč se tedy stavět na zadní.

Pak nastalo lámání "našeho" chleba. Návrh na přijetí nových svazů za členy ČSTV. Bylo předneseno jaké subjekty žádají o členství a bylo konstatováno, že UŠO splňuje veškeré podmínky pro vstup do ČSTV. Dále bylo konstatováno, že VV ČSTV nedoporučuje Valné hromadě přijetí UŠO za člena ČSTV. Poté byl dán tříminutový prostor žadatelům na jakousi „obhajobu“ svého sportu. Pan Čejka přednesl krátkou řeč o UŠO všeobecně, o stavu členské základny, o změnách od poslední žádosti přijetí atd. Jako svůj nejvýraznější psychologický nátlak na plénum VH postavil soutěže pořádané pro mládež a především organizování šipkových turnajů pro sluchově postižené sportovce z Plzně, kteří o to UŠO požádali. Pak následovala série několika dotazů a připomínek na adresu UŠO. Ty se Vám pokusím přiblížit.

1) Kam se podělo těch několik tisíc členů nahlášených při dřívějších žádostech?

Pan Čejka deklaroval ve svém proslovu cca 950 členů a na danou otázku odpověděl, že ve výčtu členů se uvádějí jen ti, kteří jsou přes krajská sdružení evidováni v ČSTV.

2) Předseda Unie zdravotně postižených sportovců potvrdil šipkové soutěže pro sluchově postižené a dokonce se u toho pochválil tím, jak se pro zdravotně postižené sportovce snaží obsáhnout co největší spektrum sportů a v současné době jich tedy mají včetně šipek již 35. Vzápětí na to dodal: proč by VH měla hlasovat pro přijetí nových subjektů, když to VV nebylo doporučeno a do VV jsme si přeci sami zvolili ty nejlepší z nás a je tedy zřejmé, že dobře vědí co činí. (?!?)

3) Další připomínku měl, tuším, předseda cyklistů. Ten navrhl VV, aby dal do směrnice o přijímání nových členů klausuli, která by povolovala nepřijatým členům opětovně žádat až po dvou letech. To jsem si vyložil tak, že zástupcům jednotlivých sportů je za těžko věnovat 10 minut času na vyslechnutí kandidátů a hlasování o nich, když přeci již několikrát dali tak jasně najevo - prostě „Vás“ mezi sebe nechceme.

Dalším bodem bylo hlasování o přijetí, které dopadlo jako vždy dost jednoznačně. 3 pro, 15 se zdrželo a 45 proti. Dostatečně zřetelný výsledek, k němuž není třeba dalších komentářů.


Jen je velká škoda, že VV ČSTV ani delegáti VH asi nikdy neprozradí, proč přijetí nedoporučili, respektive hlasovali proti.

A v úplném závěru se chci omluvit za přehršel zkratek, ale příspěvek na podobná témata se skutečně nedá psát jako čtivý příběh. Tedy alespoň já to neumím.