Finále jednoznačně pro Phila Taylora, který ...
... si tak připsal 14. titul mistra světa. Finále jsme sledovali v početné skupince ve Venue a byl to šipkový koncert. Sebevědomý Power hlídal průběh celého finále a nepřipustil žádné drama. V zákulisí vyhrál rozhoz na střed, ale nechal podávat svého soupeře, aby mu pak hned sebral v prvním setu servis. Než se Barney rozkoukal, prohrával už 2:0. Třetí set Barneveld vydřel, i když v každém legu byl Taylor na doublech dříve. V tom momentě si asi každý říkal, zda-li se nebude opakovat finále z před dvěma lety... nestalo se tak, naopak Phil přidal ještě trochu plynu a Barneymu už nedovolil vyhrát ani set, i když nějaké šance myslím měl. Klíčový byl asi set číslo 5, který znamenal druhý break a vedení 4:1, od tohoto stavu asi nebylo o vítězi pochyb. Zbývající sety skončily až na předposlední všechny poměrem 3:2, nicméně opticky byly jednoznačně v režii Powera. Průměr 110,94 na 3 šipky za 8 odehraných setů (35 legů) je neuvěřitelný. Řekl bych, že Power tímto potvrdil, kdo že je tím nejlepším šipkařem všech dob, kterému se jen velmi těžko někdy někdo z dlouhodobého hlediska (a v současnosti i z krátkodobého) vyrovná.

Phil Taylor 7-1 Raymond van Barneveld

(3-0, 3-0, 2-3, 3-2, 3-2, 3-2, 3-1, 3-2)