Následujících několik řádků by mělo být poděkováním člověku, který odvedl práci za deset jiných, který obětoval mnohé, aby šipkařský sport vyzvedl z prachu na světovou úroveň. Jen velmi těžko se to dá popsat a dostatečně poděkovat. 17 let je neuvěřitelně dlouhá doba. Za tu dobu si téměř splníte povinnou školní docházku a střední školu. Za 17 let dospějete od batolete k produktivnímu člověku. Něčím podobným si prošla i Česká šipková organizace. Od roku 2005 do letoška, do roku 2022 naše organizace prošla dětskými nemocemi, problémy a starostmi, aby se stala téměř dospělou a samostatnou organizací. Po celých dlouhých 17 let nás vedl a určoval směr jediný člověk, Honza Přikryl. Možná ho někteří ani neznáte pod tímhle jménem, přezdívku Lenon ale znají i v zahraničí. Ano přizvukovali mu někteří z nás v rolích členů představenstva, ale hlavní hybnou silou byl právě tenhle nadšenec, milovník našeho sportu, velký dříč a obětavec. Za těch dlouhých 17 let má na svých bedrech mnohé úspěchy, nezanedbatelné zásluhy a nebýt jeho, české šipky by nikdy nebyly tak daleko. České národní teamy se zúčastnily mnoha mezinárodních akcí, utkali se s nejlepšími šipkaři světa, v juniorských, ženských i mužských kategoriích jsme si připsali medailové úspěchy a z tohoto podhoubí vyrostli první čeští profesionálové. Kdo by to byl v tom roce 2005 řekl? Povedlo se stabilizovat turnajovou strukturu, ligové soutěže jsou kromě jednoho ve všech krajích a počty družstev a klubů stále rostou, kvalita českých hráčů a hráček se zvedá každou sezónou. Za to všechno patří Honzovi obrovské díky. Velký kus díků mu jednoznačně náleží za perlu českých šipek a to je turnaj Czech open. Akce patřící neodmyslitelně do kalendáře World darts federation, akce která se jako jedna z mála uskutečnila i v těžké covidové době. Czech open je jednoznačně jedním z vrcholů té neuvěřitelné sedmnáctileté práce. Viděli jsme v Praze mistry světa, legendární hráče a hráčky, absolutní světovou špičku a nejzářivější hvězdy šipkařského sportu. Povedlo se do Prahy přivést takové legendy jako Russ Bray, Eric Bristow, Deta Hedman, Trina Gulliver, Lisa Ashton, Anastasia Dobromyslova, Tony O’Shea, Darryl Fitton, Ross Montgomery, Scott Waites a Scott Mitchell a mnozí mnozí další, ze kterých jsou třeba dnes už úspěšní profesionálové jako například Krzysztof Ratajski, Danny Jansen, Jim Williams, Stephen Bunting a dalo by se jmenovat dlouho předlouho. Je to vpravdě nepopsatelná dlouhá řada jmen a úspěchů, které za těch báječných 17 let dokázal Lenon s velkým nasazením sil fyzických i psychických. Sil, které po dlouhých letech docházejí a přestože několikrát podlehl a znovu se ujal funkce na další rok, tentokrát už to nejde. Přišel čas na změnu, která snad nebude příliš bolestivá. 17 let pod vedením dlouhovlasého nadšence v kulatých „lenonkách“ končí a je na nás všech jak si poradíme nadále. Na úvod jsem psal, že by tyto řádky, měly být poděkováním, ale nejsem si jistý, že se to dá napsat do těch několika vět. Nenapadá mě opravdu nic efektního, nic lepšího, nic upřímnějšího než DÍKY LENONE, DÍKY MOC.