Chtěl bych se vyjádřit k sloupku Břetislava Uhříčka ŠLECHTA inspirovaného přečtením neautorizovaného článku Winmau očima Jiřího Trčky.

Oba články jsou ke stažení na www.sipky.org v sekci Šipkař , 11/05 list 1. a 2..

Autor píše o článku J. Trčky "staví proti sobě steely proti softům" a udivuje ho, že se od podobných stanovisek nedistancuje nejvyšší vedení ČŠO. Pokud si přečtu zmiňovaný článek Winmau očima Jiřího Trčky nenajdu v něm ani jednu zmínku o moderních šipkách, o náhražkách ani nečem podobném. Je tu doporučení, aby papaláši (papaláš = vysoký funkcionář, dle slovníku cizích slov) UŠO (tedy i já) jeli do Anglie kouknout se jak se organizují šipky, tuto pobídku splním účastí na MS PDC na přelomu roku (abych předešel pochybám, zcela za své peníze) a doporučil bych to i ostaním funkcionářům. Zde se nemám od čeho distancovat.

Konstatování, že je ostuda, že UŠO nepřispěla ani korunou na reprezentaci je prostě holá pravda. Žádal jsem opakovaně o projednání této žádosti a bez výsledku. Jednou byla odročena a po doplňení požadovaných náležitostí již nebyla znova projednána. To znamená, že mi nikdo neřekl ani zda dotaci dostaneme nebo ne. Zde se opět nemám od čeho distancovat.

Další "kontroverzní" věta v závěru článku nabízí zamyšlení nad členstvím ČŠO v UŠO. Zamyšlení je velmi prospěšná věc a není na něm nic špatného. Mnoho subjektů se zamýšlí zda setrvat v určitých strukturách či odejít. Proč by to nemohlo dělat ČŠO ve vztahu k UŠO? Opět nemám důvod se distancovat.

Nyní zpět k článku p. Uhříčka píše "spolupráce spočívá jen v nastavování ruky. ČŠO dostává příspěvek v řádu desetitisíců". Toto navozuje dojem, že UŠO pravidelně dotuje ČŠO významnými částkami. Na můj opakovaný dotaz jaké dotace dostalo ČŠO od UŠO od založení do tohoto roku, sice padali různé částky, ovšem v účetnictví UŠO byla dohledána pouze letošní dotace 20 000,- Kč. Což mi přijde za 6 let docela málo.

Dále autor konstatuje "Dostáváte, víc než si zasloužíte." Nevím jak autor měří zásluhy, díky členství ČŠO propaguje UŠO sebe samu jako jedinečnou organizaci spojující svazy klasických i moderních šipek a to je myslím více než dobrý vklad, podpořený členstvím ve WDF s 62 členskými státy narozdíl od mnoha softových roztříštěných mezinárodních organizací navázaných na výrobce šipkových strojů s nemnoha členskými státy.

Další zajímavá věta:"Vždyť dělení zlatého prasátka jménem ČSTV jen tak nebude." Je zarážející, že hlavní vyjednavač vstupu do ČSTV hází flintu do žita již předem a nabízí se otázka zda mně vyčítaná špatná komunikace s UŠO, nefunguje spíš mezi UŠO a členy ČSTV.

Závěrem se chci autora zeptat zda mezi ŠLECHTU, kterou nijak nedefinuje a nejmenuje (např. málokdo ví kdo byl ve vedení ČŠO před 10 lety, jsou to lidé, kteří hrají jen klasiku nebo jí dávají přednost, jak je poznám?) řadí dlouholetého předsedu ČŠO Jiřího Tomance a dlouholetého místopředsedu ČŠO Davida Vráblíka, pokud ANO tak naprosto nechápu jak příslušník této šlechty může dělat předsedu softového Středočeského šipkového svazu. A pokud NE tak zase nechápu proč ve spolupráci s nimi UŠO v minulých 5 letech nezajišťovalo státní reprezentaci jak je dáno ve stanovách UŠO a nenastartovalo spolupráci na úrovni autorem požadované.

Autor se snaží ukázat ČŠO jako elitářskou organizaci, to ovšem není ani trochu pravda. Naopak vítáme všechny šipkaře, kteří si chtějí klasiku vyzkoušet. Přijďte a uvidíte sami.

Jan Přikryl