......možná to není úplně výstižný nadpis, napadá mě několik variací, ale nad nadpisem nemá cenu nějak špekulovat. Pojďme si pokecat o tom krásném dárku pod stromeček.....
....chtě nechtě se vracím k nadpisu. Ze Zálší jsme vyrazili již v neděli odpoledne abychom v klidu přespali v Bratislavě a ráno se v pohodě dostali na náš let směr Londýn Stansted. Vzhledem k předvánočnímu chaosu jsme dobře udělali.

Cesta do Anglie proběhla v naprosté pohodě i kontroly na letišti se nás nevšímaly. Do hotelu nás dopravil letištní taxík za nekřesťanských 76 liber, což jak jsme se později dozvěděli je strašně přemrštěná cena, protože si počítají zpateční cestu, což Londýnské taxíky nedělají. Tedy ty klasické černé ty by nás prý natřeli jestě víc, tak za 100 liber, ale v Londýně fungují soukromé firmy a s těmi je to relativně levné a když má člověk trpělivost i jednají rychle a v pohodě. Každopadně doprava v Londýně není procházka růžovým sadem.

První vetší pozitivum byl hotel. Heatherbank Guest House má opravdu vstřícný a milý personál, dům je v klasickém anglickém stylu a je to tam moc příjemné. Navíc je to v klidné uličce ale jen pár metrů od rušné hlavní třídy, kde pořídíte úplně vše. Menší nedostatky, jako poničené dveře od skříně či nefungující kohoutek na teplou vodu v umyvadle se daly přehlédnout. Teplá voda tekla do vany i ze sprchy a všude bylo čisto, ustláno a uklizeno. Anglické snídaně byly fantastické a v jídelně jsme pak v dalších dnech i koukali po večerech na SkySport. Trošku mě štvalo připojení k internetu protože to první dva dny fungovalo naprosto perfektně pak dva dny skoro vůbec a v pátek tak trochu.

První co jsme udělali po ubytovaní byla cesta do Alexandra Palace. Nemohli jsme se dočkat, no a hlavně jsme potřebovali zjistit jak se tam vůbec dostat, jestli se Sláva musí někde zapsat a spoustu dalších maličkostí. Taxík nás za "lidských" 12 liber vyplivnul přímo u Alexandra Palace. Jak jste sami mohli vidět v televizi, na internetu nebo na fotkách je to opravdu monstrózní budova a vidět jí přímo je opravdu zážitek. Obrovité prostory, různá zákoutí, schody vedoucí kamsi, klenuté stropy a skleněné kupole, obrovské sloupy a neskutečně silné zdi. Alexandra Palace je ve všech ohledech jedinečná budova, ale hlavně je to úžasný chrám šipek. Těch nejlepších šipek na světě, největší show a šílený kolotoč peněz. Vše je organizováno s dokonalou přesností a nic se neponechává náhodě. Všude stojí bodyguardi, jsou jich doslova desítky což zjišťujeme v průběhu celeho týdne.

Náš vstup na půdu PDC byl celkem impozantní, s klídkem Čechům vlastním jsme propluli bočním vchodem a suveréně zamířili ke dveřím označeným jako Roman Bar, skrz který jsme prošli přímo do hlavní haly. Lidi kolem sice koukali, ale nikdo ani nepípnul a my tedy dál pokračovali v drzém průniku a zastavila nás až ochranka v Players Room, kde se jim vůbec nelíbilo že máme džíny a sportovní obuv. Po prvních zmatcích se vše vysvětlilo a tak nás nevyhodili na dlažbu, ale naprosto v pohodě nás doprovodili přes celý Alexandra Palace k človíčkovi který vyráběl na počkání průkazky, které opravňovaly ke vstupu do různých částí MS. Sláva dostal kartu PLAYER jak můžete vidět na fotkách a já se Zuzkou týdení kartu pro vstup do Players Room. Samozřejmě jsme mohli do běžně přístupných částí.

Tím skončilo naše vtrhnutí do světa profi šipek a vydali jsme se na hotel abychom se převlékli, umyli a vrátili se již jako důstojní reprezentanti České republiky.......pokračování příště........